Základní pravidla pěstování růží

V současné době je pěstováno několik tisíc odrůd růží (http://ruze.wi.cz), jenž z praktického hlediska zařazujeme do několika skupin.

Dělení růží

• Botanické růže– původní druhy a typy jim blízké, většinou robustní keře s prázdným květem, někdy jsou přiřazovány k sadovým růžím
• Velkokvěté růže (VK) zahrnují čajohybridy a velkokvěté floribundy (dále popsány)
• Čajohybridy (ČH, TH) – výška 50 až 120 cm, několik pevných vzpřímených výhonů, květy na lodyhách po 1 až 6, poupě pevné, květ o průměru 9 až 14 cm, plný
• Velkokvěté floribundy neboli floribundy grandiflory (FGR) – malá skupinka růží podobných čajohybridům, ale s více květy v květenstvích
• Mnohokvěté růže (MK) zahrnují skupiny floribund, polyanthahybridů a polyantek; všechny tyto růže jsou výšky 50 až 100 cm
• Floribundy (F)– nižší růže obvykle s 4 až 9 květy v květenstvích, průměr květu je 6 až 9 cm
• Polyantahybridy (PH) – květy menší než u floribund a častěji s volným středem
• Polyantky (P) – v květenstvích desítky květů o velikosti jen 3 až 5 cm
• Sadové růže (S) – vzpřímené keře o velikosti alespoň 1,2 m, ale častěji 2 i 3 metry, někdy se označují též jako keřové růže
• Pnoucí růže (PN) – růže s dlouhými výhony (2 až 4 m), které se samy nedokáží udržet ve vzpřímené poloze a musí se vyvazovat ke konstrukcím
• Miniaturní růže (MI) – výška do 40 cm, průměr květu jen 2 až 4 cm, někdy se nazývají též růžemi trpasličími, skalkovými nebo pokojovými
• Půdopokryvné (PK) či zkráceně pokryvné růže– plazivé výhony zcela pokrývají půdu, celková výška by neměla příliš přesahovat 50 cm, květy malé, často prázdné
• Záhonové růže – v podstatě růže všech skupin, které můžeme vysazovat do větších ploch na záhony, můžeme sem tedy zařadit už výše charakterizované růže velkokvěté a mnohokvěté
• Anglické růže – jde o sadové případně velkokvěté růže se zvláštní stavbou květu

Výsadba

1. Nejlépe je nakupovat v říjnu přímo ve školce.
2. Růže jsou na půdu nenáročné a většinou při výsadbě je umělými hnojivy nemusíme hnojit.
3. Vhodná doba pro výsadbu u prostokořenných (nekontejnerovaných) sazenic je od října do zámrazu, dále v březnu a dubnu než začnou více rašit.
4. Vzdálenost výsadby:
   • miniaturní růže – 30 cm (asi 11 ks na 1 čtvereční metr)
   • slabě rostoucí mnohokvěté růže – 40 cm (6 ks na 1 čtvereční metr)
   • většina mnohokvětých a velkokvětých růží – 45 cm (5 ks na 1 čtvereční metr)
   • půdopokryvné růže a vzrůstné velkokvěté – 50 cm (4 ks na 1 čtvereční metr)
   • sadové růže slabě rostoucí – na vzdálenost 1 m
   • pnoucí růže – 1,2 až 2 m
   • stromkové růže – 1 m
5. Všechny růže vysazujeme o 5 cm hlouběji než rostly ve školce
6. Po výsadbě růže všech skupin v předjaří radikálně zřežeme na 1 až 3 zbývající očka.

Další pěstování

1. Během růstu můžeme u přímých dlouhých (vystřelujících) letorostů vrchol zkrátit.
2. Odkvetlé květy odstraňujeme až pod rozvětvením, tedy v celých květenstvích, pokud není vhodné (sadové růže) ponechat šípky.
3. Na podzim po prvních mrazech odstraňujeme opět pouze části lodyh pod květenstvími.
4. Půdu pro zimní přihrnutí v listopadu je lépe přivést než obnažit rostliny zboku.
5. Základní řez děláme brzo na jaře po odhrnutí při počátku rašení růží, což bývá asi v polovině března.
6. Řežeme:
   • čajohybridy – na 2 až 4 ponechaná očka
   • velkokvěté floribundy – 4 až 6 oček
   • floribundy – 5 až 7 oček
   • polyanthahybridy – ponecháme 30 cm vysoké
   • polyantky – na výšku 40 cm (1/2 výšky celkové)
   • růže miniaturní, sadové, půdopokryvné a pnoucí – nezkracujeme pouze postupně probíráme výhony
   • růže stromkové – ponecháváme délku větví 15 až 20 cm (asi polovina korunky)
   • růže smuteční (převislé stromkové) – ponecháváme delší větve, avšak probíráme a průběžně zmlazujeme
7. Řez vedeme zahradnickými nůžkami kolmo asi 5 mm nad očkem.
8. Až pod povrchem půdy, kterou odhrneme, odstříhneme výhonky z podnoží, kdykoliv se objeví. Mají světlejší barvu, jsou měkké a nelesklé.
9. Hnojení starších výsadeb je plným hnojivem zjara po odhrnutí v dávce asi 70 g plného hnojiva na 1 m3
10. Případné kapalné přihnojování na list je vhodné do července.
11. Někdy je nutné zasáhnout proti mšicím, růže mohou dále trpět sviluškou, což bývá způsobeno výsadbou na suchém (stinném) místě.
12. Z chorob je podstatná černá skvrnitost a padlí. V pozdním létě se dají ve školkách odhalit silněji náchylné odrůdy, jenž raději nesázíme.
13. Průběžně vždy odstraňujeme všechny větve napadené uvnitř larvami hmyzu a větve ulomené.

Nejčastější chyby

• Růže „zplaní“
  Při řezu u očkovaných růží nebyly odstraněny výhony z podnože, které přerostly ušlechtilou část. Květy jsou nyní prázdné, světle růžové.
• Obnažené kořeny
  Chybou byla mělká výsadba, později nebyl dodáván kompost nebo nebyly růže na jaře odhrnuty. Keře promrzají i prosychají, podporuje se tvorba výhonů z podnoží.
• Vysoké staré dřevo
  Málo řezané záhonové růže, hrozí náhlé vymrznutí.
• Silné staré dřevo, prosychající, málo oček
  Staré dřevo nebylo vyřezáváno pilkou.
• Některé růže přerůstají a konkurenčně ničí sousední
  Byla špatně zvolena skladba odrůd , které jsou nestejně vzrůstné.
• Růže málo a pozdě kvetou na dlouhých lodyhách
  Většinou je na vině příliš zastíněné místo
• Sadová růže nepřeroste okolní byliny a stále živoří
  Příčinou je malá jamka už při sázení, nedostatečné počáteční pletí a zalévání.
• Růže předčasně (již v létě opadává) někdy i špatně přezimuje
  Listy „zmizely“ po silném napadení černou skvrnitostí
• List světle zelený s tmavšími žilkami
  Jde o chlorózu – nedostatek železa v přijatelné formě pro rostlinu

Zpět