Obtížné květiny

Jsou druhy, z kterých máme radost, ale jen dobu krátkou. Brzo se ukáže, že se daří znamenitě a že jim určenou plochu mnohonásobně překračují ve všech směrech. Zasahují do sousedních porostů, v nezničitelnosti předčí běžné plevele. Protože většinou nechceme mít monokulturu nebo svádět mnoholetý boj, je dobré sázet s rozmyslem i jinak cenné byliny a dřeviny.

Musíme si uvědomit, že každá rostlina má své životní optimum, na něž v přehledu upozorňujeme, a naopak podmínky, kdy se daří podstatně hůře. Např. druhy vlhkomilné z výživných půd budou na suché, kamenité stráni růst podstatně hůře. Podobně jako uvedené rostliny se často chovají i jiné druhy a zahradní kultivary téhož rodu. Není-li uvedeno jinak, je optimum druhů našeho výčtu na plném slunci ve středně vlhké zahradní půdě.

Letničky a dvouletky

Následující druhy, pokud jim necháme dozrát semena, mohou vytvořit zjara na volné půdě v okolí stejnorodý hustý porost. Jdou snadno vyplet, ovšem zásoba semen v půdě vydrží několik let.

bytel metlovitý, letní cypřišek (Kochia scoparia) – písčité půdy
černucha damašská (Nigella damascena) – lehké, vápenité půdy
iberka hořká, štěničník (Iberis amara) – lehké půdy
iberka okoličnatá, štěničník (Iberis umbelata) – lehké půdy
ječmen hřivnatý (Hordeum jobatum) – lehké, vápenité půdy
klárkie lepá, lokanka (Clarkia elegans) – výživné půdy
laskavec ocasatý, kohoutí ocas (Amaranthus caudatus) – lehké půdy
maceška zahradní (Viola x wittrockiana) – výživné půdy, i polostín
mák setý, plnokvěté formy (Papaver somniferum) – výživné půdy
měsíček lékařský (Calendula officinalis) – vlhké půdy
měsíčnice roční (Lunaria annua) – výživné půdy
náprstník červený (Digitalis purpurea) – humózní půdy, polostín
netýkavka balzamína (Impatiens balsamina) – vlhčí půdy, i polostín
ostrožka polní (Consolida regalis syn. Delphinium consolida) – výživné, vápenité půdy
pomněnka lesní (Myosotis sylvatica) – vlhké půdy, polostín
sedmikráska chudobka (Bellis perenis) – výživné půdy, polostín
sluncovka kalifornská, kalifornský máček (Eschscholtzia californica) – lehké, vápenité půdy
tařicovka přímořská, letní tařice (Lobularia maritima) – lehké půdy
topolovka růžová, slezová růže (Althea rosea) – sušší, vápenité půdy

Nízké trvalky – skalničky, cibuloviny, hajní rostliny

Dokáží se často intenzivně šířit kořenovými výběžky a zvlášť nepříjemné jsou na skalkách, když se usadí pod kameny. Také rozpadající se cibule je těžké zcela vybrat. Některé druhy se samy vysemeňují.

černohlávek obecný (Prunella vulgaris) – uléhavé půdy, vlhko
česnek medvědí (Allium ursinum) – humózní půdy, polostín i stín
devětsil japonský (Petasites japonicus) – mokré půdy, polostín i stín
hluchavka žlutá, pitulník (Lamium galeobdolon) – humózní půdy, polostín
huseník výběžkatý (Arabis proccurens) – lehké půdy
jahodník obecný (Fragaria vesca) – humózní půdy, polostín
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum syn. Pilosella a.) – suché půdy
modřenec arménský (Muscari armeniacus) – lehké půdy
orsej jarní (Ficaria verna) – vlhko, polostín
popenec obecný, břečťanovitý (Glechoma hederacea) – humózní půdy, vlhko, polostín
pupkovec jarní (Omphalodes verna) – humózní, vápenité půdy, polosín
rozchodník pochybný, zvrhlý (Spathulata spuria syn. Sedum spurium) – i polostín
rožec Biebersteinův (Cerastium biebersteinii) – suché půdy
sasanka lesní (Anemone silvestris) – vápenité půdy
snědek chocholíkatý (Ornithogalum umbelatum) – lehké, vápenité půdy
zběhovec plazivý (Ajuga reptans) – vlhké půdy, polostín
zvěšinec zední (Cymbalaria muraris) –i polostín
zvonek maličký (Campanula cochleariifolia syn. C. pusilla) – lehké půdy

Střední a vyšší trvalky, traviny, kapradiny

Šíří se zejména vegetativně. Plochu je vhodné pod zemí ohraničit nebo vysazovat na kraj pravidelně sekaného trávníku, ke zdi, do rohů apod. Také tyto trvalky někdy vysemeňují.

bergénie tučnolistá (Bergenia crassifolia) – vlhké půdy, polostín i stín
čistec vlnatý (Stachys olympica syn. S. lanata) – vápenité půdy
hasivka orličí (Pteridium aquilinum) – písčité, kyselé půdy, polostín
hvězdnice virginská (Aster novi-belgii) – lehčí půdy
chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) – vlhké půdy
jestřabina lékařská (Galega officinalis) – výživné půdy
klejicha hedvábná, mléčící (Asclepias syriaca) – výživné, vápenité půdy
kohoutek věnčitý (Lychnis coronaria) – vápenité půdy
kosatec německý (Iris germanica) – lehké půdy
křídlatka japonská (Reynoutria japonica syn. R. cuspidatum) – vlhčí půdy
mák východní (Papaver orientale) – výživné půdy
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) – i polostín
mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi) – výživné půdy, polostín
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – výživné, vápenité půdy
okecek srdčitý (Macleaya cordata syn. Boccinia c.) – vlhčí, humózní půdy
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – vlhčí, humózní půdy, polostín
ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) – sušší půdy
pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) – vlhko, polostín i stín
plesnivka perlová (Anaphalis margaritacea) – lehké půdy
rmen barvířský (Anthemis tinctoria) – lehké, vápenité půdy
routa vonná (Ruta graveolens) – lehké, vápenité půdy
řebříček obecný (Achillea millefolium) – lehké půdy
slunečnice tuhá (Helianthus rigidus) – výživné půdy
třapatka dřípatá, rudbékia (Rudbeckia laciniata) – vlhčí půdy
třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) – sušší půdy
vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) – vlhké, kyselé půdy
vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata) – vlhké půdy
zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) – lehké půdy
zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) – i polostín
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – výživné půdy

Vodní a bahenní rostliny

Příliš vzrůstné druhy je třeba vysazovat do nádob, pravidelně omezovat a nenechat je přerůstat přes okraj. Volně plovoucí rostliny vylovíme síťkou.

kejklířka žlutá (Mimulus luteus) – voda 0 až 10 cm, i polostín
máta vodní (Mentha aquatica) – bahnité půdy, voda až 10 cm
okřehek menší (Lemna minor) – volná hladina
orobinec širolistý (Typha latifolia) – voda 0 až 30 cm
pomněnka bahenní (Myosotis palustris) – bahnité půdy, i polostín
prustka obecná (Hippuris vulgaris) – voda 10 až 30 cm
pryskyřník prudký, plnokvětý (Ranunculus acris ´Flore Pleno´) – vlhké až bahnité půdy
rákos obecný (Phragmites australis) – voda 0 až 50 cm
rozrazil potoční (Veronica beccabunda) – bahnité půdy, voda až 20 cm
skřípinec jezerní (Scirpus lacustris) – voda 10 až 100 cm
voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – volná hladina
vodní mor kanadský (Elodea canadensis syn. Anacharis c.) – voda 0 až 80 cm
vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) – bahnité půdy, voda až 10 cm
zblochan vodní (Glyceria maxima) – voda 0 až 20 cm
žabník vodní, jitrocelový (Alisma plantago-aquqtica) – voda 0 až 20 cm

Dřeviny

Nejlepší metodou je výsadba do koseného trávníku, bez sousedství nižších dřevin a trvalek. Dřeviny na zahradě často dokáží ničit i cestičky a zídky.

arálie čínská (Aralia chinensis) – výživné, vlhčí půdy
barvínek menší, brčál (Vinca minor) – polostín i stín
bez černý (Sambucus nigra) – výživné půdy, i polostín
kustovnice obecná (Lycium halimifolium) – lehké. vápenité půdy
meruzalka zlatá (Ribes aureum) – výživné půdy
netvařec křovitý (Amorpha fruticosa) – písčité půdy
opletka Aubertova, rdesno (Fallopia aubertii syn. Polygonum a.) – i polostín
ostružiník vonný (Rubus odoratus) – výživné půdy
pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima) – lehčí půdy
pámelník bílý (Symphoricarpos albus) – i polostín
plamének plotní (Clematis vitabla) – lehké půdy
plamének tangutský (Clematis tangutica) – lehké půdy
přísavník pětilistý, psí víno (Parthenocissus quinquefolia) – i polostín
rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – písčité půdy
růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) – lehké, vápenité půdy
růže svraskalá (Rosa rugosa) – i polostín
šeřík obecný (Syringa vulgaris) – i polostín
škumpa orobincová (Rhus typhina) – výživné půdy
tavolníkovec jeřábolistý, jeřábník (Sorbaria sorbifolia) – výživné půdy
trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – i polostín
třezalka kalíškatá (Hypericum calycium) – polostín
zákula japonská (Kerria japonica) – lehké půdy

Zatím jsme před těmito rostlinami varovali, ale jejich vitality, schopnosti zcela pokrýt plochu nebo se vysemeňovat můžeme také využít, a tam kde je dostatek prostoru je nechat zplanět a zpestřit nenáročným způsobem prostředí. Musíme si ovšem uvědomit, že semenáčky nemusí mít stejné vlastnosti jako výchozí rostliny. Nemilé je to třeba u macešek, sedmikrásek, máků a slezů.

Zpět