Neobyčejná trvalka třemdava bílá

Když tuto nápadnou, krásnou a chráněnou rostlinu zastihneme někde v úžlabině kamenité stráně nebo na okraji dubového lesa, zdá se nám, že ani do naší květeny nepatří. Takové štěstí můžete mít ovšem pouze v nejteplejších oblastech středních Čech a na jižní Moravě. Celkový areál druhu Dictamnus albus sahá od Španělska po Balkán, na severu končí v Polsku a u nás.

Trvalka je vysoká 40 až 100 cm s několika přímými, pevnými a nevětvenými lodyhami. Sytě zelené tuhé listy jsou na lodyze lichozpeřené, tedy složené z 7 až 11 lístků, z nichž jeden je koncový. Lodyhy nesou hroznovité květenství. Ač má třemdava druhové jméno bílá, vyskytuje se u nás v bělokvěté formě vzácně. Koruna květů velkých 2 až 2,5 cm, složená z pěti nestejně velkých plátků, je růžová s podélnými tmavšími žilkami. Květy jsou vhodné k řezu, avšak silná citrónová vůně je v malé místnosti až omamná. Éterické oleje nás upozorňují, že třemdava je jediným zástupcem čeledi routovitých v naší přírodě a že je blízce příbuzná citrusům.Květenství po odkvětu nemusíme odstraňovat, protože otevřené tobolky jsou zvláštního hvězdicového tvaru a připomínají koření badyán.

Třemdavu je nejlépe vysadit samostatně jako soliteru, ovšem ve velké zahradě nebo v parku jsou působivé i porosty. Místo volíme slunečné, sušší. Velikost rostliny závisí na kvalitě půdy. Zvlášť nehnojíme, ale půdu připravíme hlubokou, lehkou, humózní a vápenitou. Není třeba zalévat. Údržba se omezuje na pletí, povrchové kypření a podzimní úklid. Jde o typickou dlouholetou trvalku, která bude každým rokem sílit a na dobře zvoleném místě vydrží desetiletí. Ve sléhavé, jílovité půdě, ve stínu, nebo v prohlubině, kde se shromažďuje voda, však brzo zeslábne, přestane kvést a vyhyne.

Množení je možné opatrným dělením uzlovitých kořenů, nejlépe na podzim. Nezískáme však mnoho rostlin a nemůžeme to také dělat často. Semena se tvoří, ovšem další zvláštností této byliny je, že je ihned vystřeluje na vzdálenost jednoho i dvou metrů a tak je prakticky nenajdeme, pokud nenavážeme lehké izolační sáčky. Semena černá, skoro kulatá a asi tři milimetry velká vyséváme ihned. Zvolna klíčí i rostou a kvetou nejspíše až po čtyřech letech. Doporučuji proto vyzkoušet letní řízkování. Asi 5 cm dlouhé řízky pícháme do pařeniště do směsi rašeliny a písku nebo perlitu. Můžeme použít stimulátory pro bylinné řízky v pudrové formě. Třemdava bývá ovšem poměrně často nabízena v zahradnictvích specializovaných na trvalky a skalničky, a tak není nutno léta čekat.

Rostlina vybízí k podrobnější prohlídce. Pozor však při dotyku za slunečného letního počasí, neboť i u nás už došlo k vzniku nepříjemných ekzémů. Tím ovšem nechci odradit, neboť třemdava bílá si pro mnoho pozoruhodnosti určitě zaslouží větší pěstování.

Zpět