Houbové choroby na listech růží

Listy růží mohou utrpět na kráse z více důvodů. Mohou být posáty mšicemi, svinuty nebo zvlněny činností pilatek, našedle stříbřité díky sviluškám. Okusovat přijdou brouci, píďalky i včely čalounice. Výrazné změny barvy do světle nažloutlé bývají původu fyziologického (chloróza) jako následek nedostatku železa či jiného prvku nebo i špatnou výživou z podnože, po zimě apod. Konečně se nám někdy podaří listy popálit hnojivy, postřiky proti chorobám a škůdcům nebo (což je horší) herbicidy. Viry, naštěstí, nejsou u růží problémem.

My se dneska výlučně zaměříme na listové choroby, mající původ v houbách. Tyto jsou všeobecně rozšířené a každý pěstitel se s nimi velmi brzy prakticky seznámí a budou mu stále znepříjemňovat radost z růží. Budeme se zabývat venkovním pěstováním, tedy nikoliv skleníkovými kulturami.

Pro prevenci proti houbovým chorobám platí některé společné rady. Čím budou růže díky vyrovnané výživě a zálivce v lepší kondici, tím úspěšněji budou vzdorovat, a i když na nějakou dobu přijdeme o květy, rostliny přežijí. To je podstatné, protože růže nesázíme na rok či dva. K chemickým zásahům přistoupíme jedině, když poškození přesáhne únosnou míru, protože zahrada je součástí našeho životního prostředí. Správnou volbou odrůd je možno choroby omezit. Neexistuje však asi růže absolutně rezistentní k černé skvrnitosti nebo padlí, a co platí na jednom místě, nemusí platit jinde.

Zaměříme se nyní výlučně na listové choroby, mající původ v houbách. Tyto jsou všeobecně rozšířené a každý pěstitel se s nimi velmi brzy prakticky seznámí a budou mu stále znepříjemňovat radost z růží. Budeme se zabývat venkovním pěstováním, tedy nikoliv skleníkovým kulturám.

Černá skvrnitost (Marssonina rosae, Actinonema rasae, Diplocarpon rosae)

Nejhorší houbovou chorobou růží je černá skvrnitost. Obvykle již od časného léta, a k podzimu stále více, se na listech i nevyzrálých výhonech objevují hnědé až fialově černé, často žlutě orámované skvrny. Někdy jsou paprsčitého tvaru. Zatímco u některých odrůd zůstávají takto vybarvené listy dlouho na rostlině, u jiných brzy opadají. Intenzita napadení se u houbových chorob hodnotí odhadem procenta poškozených listů. Není vzácností, že na růži nenajdeme jediný zdravý list nebo jsou větve holé a na jejich koncích zakrnělé květy. Takto silně postižené rostliny pochopitelně také špatně přezimují. Horní větve vysokých sadových a pnoucích růží bývají zdravé, což asi souvisí jednak s nižší vlhkostí a intenzivním prouděním vzduchu, jednak s okolností, že zárodky houby přezimují ve spadaném listí, v menší míře ovšem též v mladých větvičkách. Bylo zjištěno, že spory vydrží bez poškození teplotu -18 °C. Na jaře od května se odtud uvolňují spóry, ty však mohou vyklíčit jen v kapkách vody. Proto je šíření houby velmi závislé na počasí.

Z uvedeného vyplývá způsob ochrany. Pokud si můžeme místo pro výsadbu vybírat, jsou lepší polohy větrné než uzavřené a v blízkosti vodních ploch s vysokou vzdušnou vlhkostí. Čím déle pěstujeme růže, tím více starostí budeme mít, protože se zárodky houby kumulují. Ve školkách se růže mají vyskytovat v dvouletém pěstebním cyklu jen jednou a pak je třeba několik let zařazovat polní plodiny. Pokud již poloha zahrady není ideální, rozhodně nesázejme odrůdy náchylné k černé skvrnitostí. Během vegetace odstraňujeme podle možností nemocné listy z rostlin i z půdy. Nezaléváme (hlavně ne večer) na list, poněvadž při orosení se více šíří infekce. Nezapomínáme na základní řez v předjaří, ale i zkrácení větví na podzim. Větve a listy pálíme, nedáváme je na kompost.

Růže často náchylné k černé skvrnitosti:

Circus, Duftwolke, Eminence, Hommage d' Anjou, Charleston, Cherry Brandy, J. F. Kennedy, Kimono, Königliche Hoheit, Li1li Marleen, Orange Sensation, Piccadilly, Red Garnette, Rumba, Schneewittchen, Silver Star, Soir d'Automne, Sterling Silver, Virgo, Whisky, Wiener Charme, R. canina, R. foetida.

Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa var. rosae), slov. múčnatka

Náchylnost k černé skvrnitosti neznamená, že růže nebude citlivá k druhé nejnebezpečnější houbové chorobě - padlí. Více napadá růže s měkkými, matnými listy než odrůdy s listy kožovitými a lesklými. Na listech, hlavně mladých výhonů, se tvoří bělavý až šedobílý moučnatý povlak. Tato choroba však napadá i poupata, květní kalichy a stopky. Květy jsou znetvořené a ztěžka se otvírají. Slabší výskyt se může omezovat pouze na stopky květů a uniknout tak pozornosti. Padlí se začíná šířit zpravidla dříve než černá skvrnitost, ovšem hlavním měsícem hromadného výskytu bývá srpen v období bouřkového počasí a nočního ochlazení s rosou. Výhony zakrňují, celá rostlina slábne, snižuje se mrazuvzdornost. Houba přezimuje ve formě podhoubí v pupenech na větvích odkud vyrůstají na jaře již napadené letorosty. Tento jev ostatně známe u jiného druhu padlí na jabloních. Během vegetace se pak uvolňují konidie, a ty se šíří po kraji. Padlí růžové na rozdíl od černé skvrnitosti nepotřebuje pro vyklíčení kapky vody, ale vysokou vzdušnou vlhkost a i vyšší teplotu. Velmi se proto vyskytuje ve sklenících, kde je skvrnitost vzácností. Zásady ekologické ochrany jsou v mnoha směrech stejné jako u černé skvrnitosti. Spočívají v udržování dobrého fyziologického stavu rostlin, likvidování napadených částí v počátku šíření, nezalévání na list. Při chemické ochraně platí, stejně jako u černé skvrnitosti, že jednou napadené části rostlin nelze zachránit. Dva nebo tři ochranné postřiky by se měly na rostlině projevit.

Růže často náchylné k padlí:

Albertine, Dorothy Perkins, Erotica, Excelsa, Christian Dior, Neues Europa, Papa Meilland, Super Star, Sutter's Gold, Tausendchön.

Rez růžová (Phragmidium mucronatum, P. rosae)

Je další specifickou houbovou chorobou napadající jen růže. Na větvích se tvoří již v květnu červené výčnělky, hlavně na rubu listů se pak objevují rezavé prášivé kupky. Napadené listy odumírají.

Nemoc nebylo po mnoho let vidět, ale nyní se s ní můžeme setkat dosti často jak v zahradách, tak na botanických růžích v krajině. Také rez napadá druhy a odrůdy v nestejné intenzitě, ale podrobnější zkušenosti v tomto směru nemáme. Opět je nutné sázet na místa slunná a provzdušněná, nezahušťovat, zalévat podmokem.

Když nám houbové choroby již moc škodí, není vyhnutí, musíme stříkat, Řídíme se přesně návodem, nepracujeme za slunce, za silnějšího větru, před deštěm. Postřiky je zpravidla nutné opakovat v intervalu přibližně 10 dnů až do nápravy stavu. Pokud provádíme preventivní ochranu je třeba začít od poloviny června. Do konce září pak stříkáme asi 4x. Všeobecně platí, že čím chemický přípravek střídáme častěji, tím lépe, neboť škodlivé organismy si mohou po čase vytvořit odolnost. Povšimněte si, že mnohé přípravky působí současně proti více druhům hub. Je výhodné míchat fungicidní a insekticidní přípravky. Současně tak lze zastavit třeba šíření mšic.

Použití přípravků proti houbovým chorobám růží

Přípravek Koncentrace
v %
Účinnost proti
černé
skvrnitosti
padlí rzi
Agroboss 0,05 x x
Bavistin WG 0,1 x
Baycor 25 WP 0,15-0,2 x x x
Bayleton 25 WP 0,03-0,1 x
Bentate 0,06-0,1 x
Biool 5 x
Bioton 3 x
Derosal WP 50 0,1 x
Dithane M 45 0,3 x x
Fademorf EK 20 0,125 x
Fundazol 50 WP 0,06-0,1 x
Karathane FN 57 0,1 x
Kumulus WG 0,3-0,5 x
Kuprikol 50 0,5-0,8 x
Melprex 65 W 0,1 x
Nerogon 50 0,6 x
Nimrod 25 EC 0,1-0,3 x
Novozir MN 80 0,3 x x
Orthocid 50 0,3 x
Perozin 75 B 0,3 x x
Punch 40 EC 0,005 x x x
Rubigan 12 EC 0,05-0,06 x x
Saprol New 0,125 x x x
Sulikol K 0,3-0,7 x
Sulka 1,0 x
Syllit 65 0,05-0,1 x x
Systhane 12 E 0,06 x x
Thiovit 0,3-0,5 x
Topas C 50 WP 0,125 x x x
Topsin M 70 WP 0,15 x
Venturol 0,1 x

Zpět