Drobné jarní cibuloviny

Nebude řeč o tulipánech, narcisech a hyacintech, ale opravdu o drobnostech, které je možno uplatnit i ve stínu. Pod stromy a keři jsou místa, která můžeme velice dobře, dlouhodobě a nenáročně na jaře oživit. Léto je vhodná doba na přípravné akce, podzim na výsadby.

Začneme s úklidem stromů. Určitě bude třeba prořezat uschlé a polámané větve, místo zpřístupnit, vyhrabat klestí. Nevhodné jsou podsadby pod dřeviny, které vytváření výmladky ze země – je to třeba šeřík, pámelník, akát. Ve stínu nebude asi nikde hustý travnatý drn, ale i tak je třeba plochu pozorně prorýt do hloubky asi 15 cm, abychom odstranili vytrvalé plevele. Mohou to být kopřivy, vlaštovičník větší, kuklík městský, ale největší pozornost věnujte mrkvovité rostlině s plazivým oddenkem bršlici kozí noze.

Pokud máte to štěstí a stromy jsou už starší, bývá pod nimi vrstva listovky a půdu netřeba upravovat. Jinak doplníme kompost – nejlépe zase z listí. Při rytí si všimněte, kde jsou při povrchu silné kořeny. Tato místa nekypříme, ale vedeme tudy cestičky hlinité, písčité nebo ze šlapákových kamenů.

Mohou se květiny ve stínu vůbec dařit? Situace není tak beznadějná, jak se nyní zdá. Hajní rostliny intenzivně využívají období přibližně do konce dubna, kdy stromy nemají listy. V přírodě toto kvetení označujeme jako jarní aspekt. Pak cibuloviny zatahují a brzy po nich na povrchu není ani stopy. Nevadí jim pak ani to, že pod stromy může být v létě dost sucho.

Dají se osázet i zatravněné ovocné sady.Při sklizni ovoce nepůsobí cibuloviny žádné problémy, pouze během předjarního řezu se snažíme půdu co nejméně podupat.

Vhodné období k výsadbě je vlastně celý podzim. Cibulky vysychají, proto je dlouho neskladujeme. Do půdy dáváme na široko, asi 6 až 10 cm hluboko a také tak od sebe. Špičkou pochopitelně nahoru. Abychom dosáhli výrazných barevných efektů je vhodné vysadit jedním druhem plochu třeba 5 m2. Na to je ovšem nutno tak 500 cibulek, což již je problém nakoupit. Pokud ovšem někde máme pár zapomenutých trsů třeba sněženek, je vyhráno.

Uveďme některé rody a druhy. Známá a nenáročná sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je opravdu velmi vhodná rostlina. V tutéž dobu nebo i o něco dříve se na slunci otevírají zářivě žluté miskovité květy talovínu zimního (Eranthis hyemalis). Má malou hlízku, která se těžko hledá. Ocení hlubokou humózní půdu s vyšším obsahem vápníku. Asi dva týdny po sněženkách přijde čas bledule jarní (Leucojum vernum). Vyžaduje hodně vlhkou půdu. V březnu již také kvetou krokusy neboli šafrány. Jde sice o rostliny luk, ale některé botanické druhy jako Crocus chrysanthus, C.biflorus a C. ancyrensis můžeme do hromadných výsadeb v polostínu dobře uplatnit. Pokvetou v barvě bílé, fialové namodralé, světle i sytě žluté a nebudou trpět virózami jako velkokvěté hybridy. V dubnu nastává čas ladoněk. První kvete ladoňka Tubergenova (Scilla tubergeniana) jemně světle modré barvy, následuje drobnější naše domácí ladoňka dvoulistá a sytě modrá ladoňka sibiřská. Velmi podobné jsou ladoničky – Chionodoxa gigantea a Ch. sardensis. Všechny ladoňky i ladoničky mají také bělokvěté formy a některé i růžové, i když tato barva je zde smutná a nevýrazná. Z dalších jarních rostlin nemůžeme opomenout bílou sasanku hajní (Anemone nemorosa) a žlutou sasanku pryskyřníkovitou (A. ranunculoides). Obě se množí rozrůstáním oddenků. Fialovou nebo bílou dymnivku dutou (Corydalis cava) hojně navštěvují čmeláci. Asi 10 cm v půdě je žlutá hlízka. Efektní je i větší bílá plocha s rozkvetlým česnekem medvědím (Allium ursinum).

První rok se nám plocha bude zdát prázdná, ale postupně se bude zahušťovat. Budou se tvořit i semena, z nichž se květuschopné rostliny mohou objevit až po 3 i 5 letech. Občas je třeba uvolnit husté trsy, přesazovat můžeme i v době květu. Občas doplníme kompost a odplevelíme. Údržba je tedy časově nenáročná, přitom se porosty budou dále šířit do okolí, zplaňovat a vydrží desetiletí. Za slunného počasí je jarní kout kouzelným místem.

Zpět