Bylinky a koření

Hlavně v období jarní únavy a nedostatku vitamínů potěší, když si člověk může posypat jídlo něčím zeleným. Občas se bylinky prodávají. Daly by se však mnohé pěstovat doma, aby byly kdykoliv při ruce.

Takových rostlin je celá řada. Z listové zeleniny například kozlíček polníček a řeřicha zahradní, z cibulovin pažitka a cibule zimní neboli sečka, ze známých koření majoránka i dobromysl - v kuchyni jí říkáme oregano. Mnohé tyto rostliny jsou nejen aromatické, ale mají význam i v lékařství a kosmetice.Tak třeba z meduňky lékařské je dobrý čaj, ale také se hodí do tvarohu. Konečně některé rostliny pěkně kvetou a můžeme vysazovat na trvalkový záhon nebo skalku. Jmenoval bych yzop lékařský, různé kultivary mateřídoušek, tymiánů a šalvějí, saturejku horskou.

Na nákupy semen je potřeba se vypravit co nejdříve, protože o zelené koření bývá velký zájem. Nezapomeňte se již koncem zimy hlavně zásobit sáčky s koprem, fenyklem, pažitkou, majoránkou, bazalkou, kadeřavou petrželí, naťovým celerem, řeřichou zahradní.

V březnu co nejdříve sejeme ven petržel, kerblík, pažitku. V dubnu třeba šruchu zelnou, brutnák lékařský a saturejku zahradní. Předpěstováváme a před mrazy chráníme majoránku a bazalku. Ještě v srpnu je vhodný termín pro kopr, který pak není napadán mšicemi. V říjnu si můžeme do uprázdněného skleníku vyset řádek polníčku pro zimní sklizeň.

Které bylinky je lépe koupit jako sazeničky? Jsou to ty, u nichž je pěstování ze semen náročné, zdlouhavé nebo dokonce nemožné. Například máta peprná, různé druhy pelyňků včetně estragonu, libeček, levanduli. Tyto se množí dělením nebo řízkováním. Jako zelené koření dostaneme i rozmarýn, který ovšem naše zimy nevydrží a musíme ho schovat.

Převážná většina těchto rostlin se spokojí s normální zahradní půdou. Pro zlepšení použijeme kompost. Není vhodné dávat hnůj ani ve větší míře umělá hnojiva s vyšším obsahem dusíku jako třeba močovinu, ledek amonný a vápenatý, síran amonný. Rostlin nesázejte mnoho, pro běžnou potřebu stačí dva či tři kusy. Vybírejte záhon osluněný a nezapomínejte, že některé druhy se rychle rozrůstají – třeba různé máty, dobromysl, estragon. Je dobré mít zvlášť jednoleté rostliny (kopr, bazalku, majoránku a další).

Jsou ovšem i druhy, které většinou nesázíme, ale chodíme je sbírat na čistá místa v přírodě. Třeba kopřiva dvoudomá, popenec břečťanolistý, česnek medvědí, šťovík kyselý, bedrník větší, mařínka vonná.

Pří sklizni většinou řežeme lodyhy než vykvetou nebo zdřevnatějí. Pokud máme nadúrodu, můžeme mrazit nebo zvolna sušit. Doma sklizená saturejka nebo bazalka jsou daleko voňavější než z obchodu.

Co by dalo v domácích podmínkách snadno rychlit? V první řadě stále nedoceněná pažitka, dále cibule sečka, kadeřavá i obyčejná petržel, naťový celer. Tyto rostliny přesazujeme v listopadu do hrnků a necháváme venku na dobře přístupném místě. Po částech je pak přenášíme do bytu a opakovaně řežeme. Pažitku nakonec nevyhazujeme, ale necháme ji volně vysazenou na zahradě zotavit Celkem kdykoliv na zelené natě můžeme si nahusto vysadit drobné cibulky, šalotku (které se také říká množilka) i česnek nebo na obyčejný savý papír vyset řeřichu zahradní.

Zpět